Výňatek z rozhovoru pro Yogapoint: 

Jaký je podle Tebe dobrý učitel?

Ten, který se umí dívat tak, aby opravdu viděl a naslouchat tak, aby opravdu slyšel. Dobrý učitel je průvodcem a světlem na cestě svých žáků. Nejde jen o technické dovednosti a vědomosti v józe, ale i o schopnost být jim oporou v lepších i horších časech. Učitel by měl umět být maličko přísný, avšak vždy s laskavým srdcem a něžnýma rukama, které umí v případě potřeby pohladit či obejmout.

Když se řekne Aštanga jóga, mnoho lidí se zalekne. Proč podle Tebe mezi lidmi panuje takový strach z Aštangy?

Mnohdy lidé vidí na Youtube mistrovské provedení nějaké vyšší série a to je odradí, protože si myslí, že je to jen pro nějaké gymnasty nebo akrobaty. Oni už si neuvědomují, že to, co viděli na videu, je vrcholná forma. Je to stejné jako s hraním na hudební nástroj. Můj otec byl mistrem ve hře na kytaru. Když hrál, myslel jsem si, že jedině tohle je ta hra na kytaru a že tedy je to pro mě něco nemožného a nedosažitelného. Až daleko později, když jsem byl na vojně, jsem z dlouhé chvíle začal na kytaru trochu hrát. Dnes vím, že moje hra se nikdy nevyrovná hře mého otce, ale o to vůbec nejde. Dělám to pro radost ze hry. Mačkám stejné struny, jaké mačkal on, dělám však trochu jednodušší akordy. Prostě hraju a to je hlavní.

S Aštangou je to stejné. Není důvod se jí bát! Smutné je spíš to, když učitelé jiných jógových stylů své svěřence od Aštangy odrazují a straší je zraněními a podobnými nesmysly. Důležité je udělat si svůj názor na základě vlastní zkušenosti a nenechat se odradit nikým a ničím.